No jo, je to stará známá věc, ryby jsou prostě zdravé, ale já je moc nemusím. Neumím je moc dobře upravovat, nebaví mě je vykosťovat, ochucovat, dívat se na ta nebohá rybí očka a taky nesnáším pach rybiny. Nejlíp si rozumím s tuňákem v konzervě, případně s naporcovanými filátky tresky nebo lososa, který už moc nevypadají jako ryba. Jóóó, ale když přede mě někdo postaví takovýhohle vynikajícího jemnýho kapříka, hmm, tak to se nenechám dlouho pobízet.
Ahoj Zoe!
OdpovědětVymazatPročetla jsem si tu od tebe všechny články a... Jak to říci - moje pocity jsou ambivalentní - na jednu stranu mě děsně štve, že takový lidi jako ty (se teď bojíš, co přijde, viď :o)) se musí tak otravoavt s váhou a zažívat ve spojitosti s ní a jídlem takové výkyvy a smutky, a na druhou stranu - to je ta silová ambivalence - jsem ráda, že právě takoví lidé jako ty jdou a začnou o tom psát, abysme my ostatní měli dobrý pocit z toho, že existuje někde něko, s kým toho máme tolik společného, a tudíž si v tom svém blátě nepřipadáme tak moc osamoceni. Zkrátka - že na té cestě nejdeme sami.
Jsem proto opravdu ráda, že jsem na tvůj blog přišla, protože co článek a věta, to můj vnitní pocit, že "sakra, tahle holka mluví a popisuje přesně to, co zažívám já!"
A to si piš, že tě budu chodit "šmírovat", protože už teď mě moc zajímá, jak si povedeš a jak na tý cestičce vedle mě a nás podobných budeš šlapat ty.
Tak pěkný den přeju! :-)
Haló! Je tu nějak mrtvo! :-)
OdpovědětVymazatHaló, už není, tvořila jsem, až mě bolí ruka! Asi bych se ale měla raději naučit vyjadřovat ve třech větách, jinak se upíšu a bude tu mrtvo fakt:)
OdpovědětVymazat